Noc s Andersenem 2018

Noc s Andersenem 2018
24. března

Připojili jsme se k celorepublikové akci Noc s Andersenem, tentokrát to byl 18. ročník (v naší režii dvanáctý). Noc z 23. na 24. března inspirovanou Jaroslavem Foglarem a jeho knihami si užilo třináct dětí, pěti dětem, které onemocněly, posíláme tímto virtuální pozdrav. Kačence též J.

Na začátku jsme si řekli něco málo o H. CH. Andersenovi (jenom pro připomenutí, poněvadž opakování je matka moudrosti), a také jsme si představili knihy, které si děti donesly. Pak už jsme se zaměřili na J. Foglara. (dále jen J. F.) Toho sice děti příliš neznaly, ale na jeho příběhy o ježkovi v kleci a Rychlých šípech už reagovaly víc. Při povídání o J.F. jsme se dostali i ke skautingu a k jeho principům, ke kterým patří i sbírání bobříků, čili pracování na sobě samém, na sebezdokonalování své tělesné i morální stránky. Dohodli jsme se, že bychom před večeří pár „bobříků“ posbírali. Pro větší motivaci jsme si zazpívali „bobří hymnu“ (Když jde malý bobr spát) a dali se do práce. Za každého splněného bobříka děti podle tradice dostaly knoflík, který si později vlastnoručně přišily na pamětní kartu. Ti nejúspěšnější lovci jich ulovili šest - bobříka zručnosti, hmatu, chuti, míření, odvahy a ušlechtilosti.

Po večeři jsme s dětmi vyšli ven, k táborovému ohni, u kterého jsme si přečetli dopis, který nám byl na faru doručen neznámým občanem. Stálo v něm, že patřil mezi Vonty a zná tajemství ježka v kleci, které nám na sklonku svého života chce svěřit. Podle zapsaných pokynů jsme se vydali pátrat do Stínadel, kterými se pro nás stala farní zahrada, jiříkovské náměstí a okolí kostela. Ve dvou skupinách jsme se pustili do plnění úkolu - hledání skrytých lístků. Asi po dvou hodinách jsme zprávu konečně rozluštili. Bylo v ní popsáno místo, kde je ukryta „Záhada hlavolamu“. Skryti noční tmou, jsme za svitu baterek našli označené místo a za pomoci rýče jsme vykopali náš „poklad“. Byla to, látkou omotaná stará plechovka, ve které se skrýval návod „Jak za pomoci vlastních sil létat“ a k tomu žlutý stínadelský špendlík pro každého z nás.

List v plechovce obsahoval přesně tento text:

Jak za použití vlastních sil vzlétnout?

Na tuto otázku se snažil odpovědět a nakonec i odpověděl Jan Tleskač. Svůj objev ukryl v tajné skrýši v „ježku v kleci“. Pro svůj objev nakonec zemřel. Mnozí si totiž milně mysleli, že jde o technický objev, ze kterého by mohli zbohatnout.

Nikdy ovšem nešlo o nákresy stroje, ale o soustavu myšlenek, podle kterých by měl člověk žít. Zásad, kterých by se měl držet, pokud se chce naučit „létat“.

Po přečtení tajné zprávy z Ježka v kleci jsem se dověděl toto:

„Choď nohama po zemi, srdcem ale buď stále v nebi.“

„Můžeš-li pomoci, pak pomož. Pokud ne, alespoň neškoď.“

„Přátelství je to nejcennější, co člověk může získat.“

„Miluj bližního svého, jako sebe samého.“

Toto jsem přečetl a tím jsem se i řídil. Toto je nyní odkaz Vám.

Žijte blaze. Váš Jestřáb

 

Po tomto dobrodružství jsme se uložili do hajan a místo tradičního čtení jsme sledovali, jak filmaři bravurně zpracovali Foglarovu knihu „Záhada hlavolamu“. Někteří se při něm neubránili pokojnému spánku, ale mnoho si jich i přes únavu nenechalo ujít konec.

Ráno děti probudila bobří hymna. Posnídali jsme a rozdali si závěrečné odměny. Než jsme se postupně rozešli do svých domovů, stačili jsme si ještě trochu zahrát a zkoulovat se posledními zbytky sněhu.

Nyní doufáme, že se nikdo (dodatečně) neporanil žlutým špendlíkem a těšíme se na další dobrodružství.

Vítek Marčík

 

Fotky z akce najdete zde.

PŘEJEME VÁM VŠEM KRÁSNÉ LÉTO

PŘEJEME VÁM VŠEM KRÁSNÉ LÉTO

1 2
Další

Podporují nás